Mons Kardinál Josef Beran
Menu
Menu
Mons Kardinál Josef Beran
Dne 2. dubna 1998 byl v Trůním sále pražského arcibiskupství zahájen proces beatifikace 34. arcibiskupa pražského a primase českého Josefa kardinála Berana. Slavnostní události předsedal kardinál Miloslav Vlk za přítomnosti apoštolského nuncia Giovanniho Coppy. V roce 2008 vstoupil proces do diecézní fáze, jenž byl ve čtvrtek 17. května 2018 uzavřen.
„Datum ukončení diecézního procesu nebylo zvoleno náhodně. Nejenže se tohoto dne narodil kardinál Miloslav Vlk, ale právě před devětačtyřiceti lety také zemřel kardinál Josef Beran,“ prohlásil pomocný biskup pražské arcidiecéze Zdenek Wasserbauer pro Katolický týdeník. Uzavírá se tak dvacetileté období, během něhož komise expertů prověřovala každou stránku Beranova života, aby umožnila vatikánské Kongregaci pro blahořečení a svatořečení posoudit kardinálovu svatost.
Následně došlo ve středu 27. února 2019 v Římě k předání dokumentů k beatifikačnímu procesu arcibiskupa pražského a primase českého Josefa kardinála Berana na Kongregaci pro blahořečení a svatořečení (Congregazione delle Cause dei Santi).
Nyní má beatifikační proces ve svých rukách pan Marek Miškovský, administrátor farnosti a toho času vice postulator kauzy blahořečení a svatořečení Služebníka Božího Josefa Berana, arcibiskupa pražského a kardinála Svaté církve Římské
Na fotografii zleva JUDr. Andrea Ambrosi, římský právník, který je postulátorem procesu a má celou kauzu na starost, jeho asistentka Nina Bartulica, kancléř Kongregace pro blahořečení a svatořečení Mons. Giacomo Pappalardo a P. Roman Czudek, rektor Papežské koleje Nepomucenum v Římě.
V pátek 30. dubna 2021 byla po bohoslužbě ve svatovítské katedrále kardinálem Dominikem Dukou OP odhalena busta kardinála Josefa Berana, která vznikla podle Stádníkovy sádrové předlohy. Předloha a forma k odlití této bronzové busty vznikla na půdě Akademie výtvarných umění a sokl podle návrhu Václava Hlaváčka.
V minulých dnech došlo v arcibiskupském paláci v Praze k další schůzce Společenství kardinála Berana. Cílem tohoto neziskového spolku je přispět k šíření myšlenek a životních postojů pana kardinála, který byl 4 roky vězněn nacisty v Dachau a následně 13let internován komunisty na různých místech Čech. Po jmenování kardinálem 25.4. 1965 mu bylo umožněno odjet do Vatikánu, kde se zapojil do práce Druhého vatikánského koncilu. Zde také vystoupil s projevem O svobodě svědomí, ve kterém vyzval k usmíření církví nejen v našich zemích.
První veřejné setkání společenství se uskuteční ve čtvrtek 8.12. 2016 v 16:30 v arcibiskupském paláci na Hradčanech. Zde rádi přivítáme všechny, kdo se o tuto osobnost zajímají. Své místo si zde najdou věřící i vyslovení ateisté, poutníci z míst internace či lidé prosící o pomoc. Od 18h se následně uskuteční mše k 70 výročí vysvěcení pana kardinála pražským arcibiskupem. Tuto mši bude osobně celebrovat monsignore Duka.
Kdo by jste se chtěli připojit napište na hrouda@kardinalberan.cz nebo jednoduše volejte na 605292461.
22.10.2016 Pavel Hrouda
Výstava k připomenutí kardinála Berana, která začala ve Spáleném Poříčí v den jeho úmrtí v Římě, symbolicky končila na svátek zakladatelů církve sv. Petra a Pavla ve Starém Plzenci. Zde v roce 1946 pan kardinál osobně spoluzakládal pouť k Rotundě sv. Petra a Pavla. Výstava byla připravena s notným přispěním pana Josefa Švédy a ještě před poutí jí shlédlo několik desítek lidí. Po deštivé pouti se nás několik vrátilo nazpět do kostela, kde jsme se pustili do diskuze o odkazu pana kardinála Berana. Většina z nás se už dlouhodobě zná a proto šla debata svižně od ruky. Hlavním bodem bylo poslední přání pana kardinála, které se týkalo pohřbení v chrámu sv. Víta na Pražském Hradě. Do diskuze velmi odborně zasáhl pan Šedivý, který se věnuje teologii a má kontakty do Říma. Historička paní Vodičková i paní Brabcová (praneteř pana kardinála) zmínili i možnost založení Společenství kardinála Berana. Tuto myšlenku určitě rozvedeme v budoucnu.
Kdo by jste se chtěli připojit napište na hrouda-pavel@seznam.cz nebo jednoduše volejte na 605292461.
21.7.2014 Pavel Hrouda
Chvíli po 14hodině se opět v deštivém odpoledni vydala skupinka asi 40poutníků směrem k Přemyslovskému hradišti Hůrka ve Starém Plzenci. Tradiční slavnostní prapory jsme tentokrát nechali kvůli děštivému počasí v kostele a na svátek sv. Petra a Pavla se všichni snažili vměstnat do malého prostoru naší Rotundy. Zde jsme si za doprovodu kytary a saxofonu zazpívali a následně vyslechli mši svatou od našeho pana faráře. Ten citlivě zmínil i zakladatele této pouti pana Kardinála Josefa Berana a pomodlil se za zakladatele církve sv. Petra a Pavla i jejich následovníky. Před čtvrtou hodinou jsme se již těšili z deštivého dne do klidu kostela panny Marie na Malé Straně, kde pokračovala vzpomínka na pana Kardinála.
30.6.2014 Pavel Hrouda
Dne 29. června 2014 se ve Starém Plzenci koná pouť kardinála Josefa Berana. Sraz poutníků je ve 13,30 v kostele Panny Marie na Malé Straně. Zde je možné shlédnout výstavu zapůjčenou z Ústavu pro studium totalitních režimů a následně úderem 14hodiny vystoupat k hradišti Hůrka přímo k Rotundě sv. Petra a Pavla.
Jste všichni srdečně zváni. Pavel Hrouda
Příjemné odpoledne strávili účastníci vzpomínkové akce ke 45. výročí úmrtí kardinála Josefa Berana v deštivém Spáleném Poříčí. I přes vytrvalý déšť například dorazila početná skupinka z Mladé Vožice pod vedením pátera Jaroslava Karase. Zde v nedaleké vsi Radvanov strávil pan kardinál svoje poslední léta v komunistické internaci. Později sám na Radvanov rád vzpomínal, protože ochranný režim už nebyl tak přísný a mohl se volně pohybovat po zahradě. Dokonce měl povoleny návštěvy nedaleké kaple, kde často rozjímal. Pan páter nás informovali o jejich snaze o vybudování naučné stezky kardinála Berana po místech, která si naposled vtiskl do paměti ze své rodné země. V Itálii nejraději pamatoval na Mukařov a Radvanov jako místa internace, kde už se mohl stýkat i s některými kněžími a občas přijmout návštěvu z rodiny.
Ve 14, 30 se zpřístupnila i výstava o jeho životě a díle, kterou zapůjčil Ústav pro studium totalitních režimů prostřednictvím paní Stanislavy Vodičkové. Na deseti tabulích je rámcově rozvrstven život a dílo pana kardinála i pro širokou veřejnost. Zajímavé bylo sledovat i následné reakce rozličných hotelových hostů, který si výstavu také prohlédli. Osobně chápu, že každý má svůj názor. Co nechápu je, že je někdo připraven stěžovat si na instalovanou výstavu nejenom obsluze, ale rozepsat se o tom i na internetu.
Paní Náhlíková se v ubíhajícím odpoledni následně rozpovídala o vzniklé školce kardinála Berana na Lochotíně a spolupráci, kterou můžeme navázat při šíření dobré nálady a osvěty o skoro zapomenutých osobnostech 20. století. Večer jsem se dozvěděl od paní Brabcové radostnou novinu. Postulátor pan Matějka postoupil beatifikační proces kardinála Josefa Berana do Říma. Snad se po nicotně prošlých letech začne postupně systematicky pracovat na odkazu kardinála Berana.
18.5. 2014 Pavel Hrouda
V sobotu 17. května uplyne už 45. let od chvíle, kdy ve vyhnanství v Římě, zemřel plzeňský rodák kardinál Josef Beran. Celý svůj život bojoval za pravdu. Byl vězněm nacistů i komunistů. Strávil 4. roky v koncentračním táboře Dachau a od roku 1949 dalších 14. let v komunistické internaci. Po jmenování kardinálem mu byl umožněn v roce 1963 odjez do Říma. Zde na druhém vatikánském koncilu obhajoval učení Jana Husa. Po jeho smrti komunisté zakázali převoz ostatků do Československa. Svatý otec souhlasil s pohřbením v chrámu sv. Petra a Pavla v Římě. Je i naší ostudou, že je skoro zapomenut.
Vzpomínková akce spojená s výstavou O Životě kardinála Berana se koná 17. května od 14 hodin v hotelu Ve Dvoře ve Spáleném Poříčí.
Ing. Pavel Hrouda
Jeho život mapuje výstava v Hotelu Ve dvoře ve Spáleném Poříčí otevřená od 17.5 – 29.5. 2014 poté bude výstava zapůjčena do Starého Plzence postupně kostelu sv. Jana Křtitele na náměstí a kostelu panny Marie na Malé Straně.
Vstup na výstavu je zdarma.
V této souvislosti bude pořádaná dne 29.června 2014 od 14h i pouť Kardinála Berana na hradiště Hůrka ve Starém Plzenci. Sraz účastníků je na Malostranském náměstí. Tuto tradici založil v roce 1946 pan kardinál osobně. V 50.letech byla komunisty násilně zakázána o její obnovu se zasloužil v roce 1991 pana Karel Kilberger.
V letošním roce se bude konat již 27.ročník a v jeho rámci bude i vzpomínková akce v Café Rotunda na Malostranském náměstí 127 ve Starém Plzenci.
Dovolujeme si Vás všechny pozvat ke krátké vzpomínce za tohoto velkého muže.
